V národě českém je zakořeněna myšlenka, že domácí značka Škoda byla na domácím trhu vždy prodejní trhák, nezávisle na době, na režimu, na modelech atd.
Prostě jasná jednička domácího trhu, všude dostupná, snadno opravitelná, za dobrou cenu, navíc naše a jsme přeci patrioti. Prakticky neměla konkuenci, odjakživa. Fanatičtí zastánci zančky se hrdě bijí do prsou.
Jaká ale byla realita?
Vratme se v tomto našem článku o 23 let nazpět - píše se rok 1988 a jsme na návštěvě ve státním podniku Mototechna.
Ten eviduje v tomto roce objednávky na 120 000 ks, ano čtete dobře slovy sto dvacet tisíc kusů automobilů značky Lada, jenže jich dodá toho roku majitelům pouhých 9 000 ks - tehdejší vláda naší socialistické republiky zavedla v 80. letech omezení dovozu zahraničních automobilů - samozřejmě i těch ze "spřátelených socialistických zemí". Čekací doba neštastníků na druhém konci seznamu je tedy 13 let!!!!
Přitom ještě v roce 1975 se zde prodalo 38 000 ks automobilů zančky Lada a trend byl, že čísla rok od roku stoupala.V roce 1980 bylo evidováno 250 000 ks vozů značky Lada dodaných do ČR.
Populární byly i polské fiaty 125P, jejichž dovoz byl ukončen až v roce 1981
Položili jste si otázku proč?
Ono se totiž v 70. letech stalo, že zatímco domácí vozy značky Škoda v tichosti plnili odstavná parkoviště kolem mladoboleslavé továrny, jelikož lidé, kteří byli v pořádníku a vůz byl pro ně připraven si ho i po půl roce nevyzvedli a takových případů byly desetitisíce po celé ČSSR - na zahraniční socialistické vozy se čekaly doluhé hodiny fronty před Mototechnou, aby se lidé zapsali do pořadníku objednávek. Vláda tak usoudila, že dovoz začně omezovat a na domácí vozy zavedla výhodné půjčky.
Když jste navštívili Mototechnu a položili v té době typický dotaz "Máte?" dostali jste nečekanou odpověd - "Máme".
Od listopadu 1972 začala Česká státní spořitelna poskytovat půjčky na nákup tzv. dostatkových osobních vozů ve výši 30 až 50 % z kupní ceny, obvykle se splatností do tří let a úrokovou sazbou
5 % ročně. Půjčky se týkaly automobilů Škoda 100/110, Moskvič 408 a 412, Lada 1200 a Volga GAZ-24, ale i limuzín Trabant 601.
Ladu jste tam tedy našli taky, ovšem pouze verzi 1200 sedan - zbytek, stejně jako nedostatkové verze kombi modelů Wartburg a Trabant (u těch byl navíc v roce 1984 resp. 1985 dovoz zakázán z důvodů nesplnění emisních norem) či Dacia by jste hledali zcela marně. Na ty se stály fronty dál.
Na škodovku už ale v 80. letech nikdo fronty nestál. Nebo minimálně stát nemusel - pokud nechtěl žádanou barvu nebo něco speciálního.
Známý mi popisoval nákup svojí Škody 120 v roce 1988 takto: přišel sem do Mototechny v Benešově a na dotaz zda mají odvětili že jim stojí na place za budovou 8 bílých 120tek, 2 zelené a 4 modré. At si vybere. Vybral, zaplatil a odjel. U značek jako Lada jste si o tomto ale mohli nechat zdát.
A jaký byl stav českého vozového parku k 31.12.1988: ( přibližné údaje)
1) Škoda - 1 488 000 ks
2) Lada - 365 000 ks
3) Trabant - 160 000 ks
4) Wartburg - 127 000 ks
5) Polský Fiat - 97 000 ks
6) Dacia - 45 000 ks
7) Moskvič - 44 000 ks
8) GAZ - 30 000 ks
9) Olcit - 22 000 ks
10) Zastava - 10 000 ks
11) ARO - nezjištěno
12) ZIS; ZIL - do 20ti ks
+ další značné počty západní značek, at zde oficiálně prodávaných, i když často jen určité časové obodbí- jako Fiat, Hillman, Ford, Toyota , Daewoo,Honda, Renault atd. tak i dovezených přes Tuxex či získaných od ambasád atd. - byly zde zančky Mercedes, BMW, Opel, VW, Chrysler-Simca, Simca, Saab, Peugeot,Volvo atd.
Z tohoto výčtu vyplývá, že vozů z ostatních socialistických zemí zde bylo registrováno přes 900 000 ks i přes omezení dovozu a spolu ze západními vozy výrazně přesahovaly milion Ks, téměř se rovnaly počtu registrovaných vozů značky Škoda zde.
Nebýt omezení dovozu ze strany vlády, mohlo to být naprosto vyrovnané nebo dokonce i počet zahraničních vozů překročit počet vozů domácí značky.
Pořád si tedy myslíte že Škoda byl český sen odjakživa a že až na pár bláznů nikdo nic jiného nechtěl?
Opak byl pravdou.
Žádné komentáře:
Okomentovat